Úvodní stránka » Novinky » Zájezd na Slovensko

Postřehy ze zájezdu na Slovensko.

Ve dnech 23. – 25. 09. 2016, se uskutečnil dlouho připravovaný zájezd členů naší APV za přáteli z nejmilejších a to do vzdálené blízké ciziny na Slovensko.

Po překročení státní hranice a menším zdržením, kdy někteří z nás trochu zápasili s nefunkčním automatem na prodej elektronických dálničních známek, a překonání masivu Malých Karpat, se před námi otevřela nádherná scenérie, sluncem ozářených strání, kde nastávající podzim využil skutečně pestrou paletu barev. S nadsázkou by se dalo říci jeden z nejkrásnějších víkendů nastávajícího podzimu. Ostatně, sluncem prozářené dny nás provázely po celý pobyt, a pohodu navíc dokreslovali vstřícní a pohodoví lidé všude kolem nás. Na východní straně Malých Karpat, jsme v obci Smolenice absolvovali exkurzi nejprve na včelnici umístěnou v překrásném jabloňovém sadu a poté jsme měli možnost si prohlédnout nádherný areál firmy Včelovina, př. Pavola Kudláča , která se zabývá chovem včel a především výrobou, jak už sám název napovídá, medoviny. Areál se nachází na jihovýchodním svahu přímo pod Smolenickým zámkem. Vzhledem k tomu, že se firma zabývá výrobou medoviny, resp. včeloviny studenou cestou, tedy nevařenou, výrobní prostory se skládají především ze stojatých kvasných a zracích tanků. Samozřejmě vše v nerezu. Zajímavější však byla prohlídka firemní prodejny s kompletním sortimentem výrobků. Vrcholem však byla ochutnávka nabízených produktů firmy, ovšem vzhledem k tomu, že doprava se uskutečňovala vlastními vozidly a na řidiče čekal ještě přejezd do Banské Bystrice, páni řidiči ochutnávce pouze smutně přihlíželi.

Nicméně, byl tady konec exkurze a vzhůru k úpatí Nízkých Tater do již zmiňované Banské Bystrice. Ubytováni jsme byli v Strednej Odbornej Škole, což je slovenská obdoba našeho SOŠVVC Nasavrky, kde nás již očekával strůjce programu př. Rastislav Umysa. A jak je u něho zvykem, vítal nás svými vtípky a bonmoty.  K jeho cti nutno přičíst skutečnost, že se nám po celé tři dny zájezdu věnoval od rána do večera a byl nám průvodcem i organizátorem. Ráno po snídani, resp. po raňajkách jsme vyslechli nádhernou a v mnohém poučnou přednášku z úst předsedy SZV a současně i předsedy Apislavie př. Ludovíta Gála. Zajímavá byla pasáž o u nás „provařené“ kauze „Bez medu to nejde“. Podle slov př. Gála, SZV se k tomuto projektu nepřipojil, neboť projekt byl spolufinancován EU a podmínkou byla propagace medu jako komodity bez rozdílu původu a neumožňovala propagaci regionálních produktů. Jak tato akce dopadla u nás v ČR, díky naším odborníkům z tehdejšího vedení ČSV, není nutno popisovat. Dalším bodem dopoledního programu bylo vystoupení ředitele Odbornej školy př. Fiľi, který nás informoval o zaměření školy, o možnostech studia na škole, o financování provozu školy a poté nás celým areálem školy osobně provedl a ukázal nám většinu odborných a praktických učeben, zejména těch sloužících k výuce studentů oboru včelař, včelařka. Došlo i na přednášku př. Vargapála a př. Lička o zkušenostech z provozu EET. Po obědě následoval přesun autobusem do Želiezoviec na ukázkovou včelnici př. Jókayho. Kde nás opět čekalo velice milé přivítání  a přednáška zaměřená především na udržení zdravotního stavu včelstev a možnostech léčení, včetně alternativních způsobů léčení. Jelikož, jak př. Jókay řekl, jezdí hodně přednášet i do Maďarska, vcelku razantně prosazoval léčení včelstev kyselinou šťavelovou a dokládal tento způsob výsledky u svých včelstev. U nás ani na Slovensku není kyselina šťavelová schválena k léčení včelstev. Poté jsme absolvovali exkurzi celého provozu a zázemí farmy z části zaměřené na produkci rouskovaného pylu, včetně zimního stanoviště včelstev, jež jsou umístěna na paletách a otevřených kočovných vozech a všechny se po skončení letního kočování vracejí na toto stanoviště. V průběhu večera jsme ochutnali Halászlé vlastnoručně uvařené manželkou, paní Jókayovou z kaprů které př. Jókay vlastnoručně nachytal. Opět následovalo srdečné loučení a návrt „na základnu“ do BB.

Další den, opět po raňajkách, jsme se se „základnou“ v BB rozloučili a opět vlastními vozidly jsme vyrazili vzhůru do Nízkých Tater přes Čertovicu a odtud opět dolů do obce Hybe v překrásném údolí Bílého Váhu na dohled od majestátních vrcholků Vysokých Tater, na ukázkovou včelnici př. Piovarčiho. Po odbočení z hlavní silnice, překonání dřevěného můstku přes nevelkou říčku, se za nevysokým porostem jív otevřelo nádherné údolíčko s paloukem posetým fialovými květy ocůnů, mezi nimiž jsme zaparkovali svá auta. Jako již tradičně následovalo srdečné přivítání majitelem včelnice i jeho manželkou. Usadili nás do moderní přednáškové místnosti s připraveným malým občerstvením, kde jsme vyslechli opět poutavou přednášku i představení včelnice včetně průběhu jejího budování za pomoci EU fondů. Dozvěděli jsme se něco o specifikách včelaření v těchto nadmořských výškách a nerovným bojem s medvědy v oblasti značně přemnoženými. Při ostesknutí nad nesmyslností některých dotací, zejména ve vztahu k začínajícím včelařům, které př. Piovarči nazval „kalkulačkovými včelaři“ jsme si uvědomili, že Slovensko není zase až tak vzdálená cizina a že stejné problémy trápí i nás. Samozřejmě došlo i na prohlídku perfektně udržované včelnice, i jejího moderního zázemí.

Pak už následoval cca dvoukilometrový přejezd do překrásné koliby, kde byl pro nás připraven slavnostní oběd, nejen oku lahodící, ale zejména naše chuťové pohárky si přišly na své. Určitě fenomenální tečka za už tak fenomenálním zájezdem. Rozhodně lze říci: „kdo se nezúčastnil, jako by nebyl. Nevyhnutelně následovalo loučení a samostatný odjezd účastníků zájezdu do svých domovů.

Zapsal: Volf Stanislav